Na pardubickém zámku jsme vyzpovídali vinaře a jednoho z organizátorů Pardubického vinařského půlmaratonu, Tomáše Bujnocha. Probrali jsme lásku k vínu, neotřelé spojení vína a sportu, ušetřeny ale nezůstaly ani móda, parfémy, nejkvalitnější moravské sekty nebo to, co hýbe světem sommeliérů. 

Tomáš Bujnoch zasvětil svůj život nelehkému cíli – naučit milovat víno Čechy, kde spíše teče proudem pivo než nápoj králů. Jak se mu to povedlo? Vrchovatě. Svým entuziasmem a erudovaností nadchl pro víno i mnoho svých přátel-pivařů.

Nadšení z vína podědil Tomáš po svém tatínkovi, který před 30 lety zahájil vinařskou osvětu v hotelu Zlatá Štika a přivedl k záslužné činnosti i syna Tomáše. Ten tátovi se zájmem koukal pod ruce už v 7 letech. Dnes je Tomáš Bujnoch sám uznávaný sommeliér, obchodník s vínem a držitel prestižního Rytířského řádu Champagne od roku 2005.

„Správný vinař musí víno především rád pít,“ usmívá se Tomáš Bujnoch a jedním dechem dodává, že láska k vínu je u něj bez přehánění láskou celoživotní.

Bohaté znalosti i radost, kterou mu víno přináší, rozdává na plesech, dostizích i dalších akcích jako erudovaná obsluha a pokud otevře víno zrovna vám, patrně tekutým hroznům podlehnete zrovna tak.

Čeští vinaři podle Tomáše Bujnocha ušli obrovský kus cesty. Získali povědomí o technologiích a naučili se pracovat s vinnou révou, která je alfou a omegou dobrého vína. Starají se o své vinice s úctou a pokorou, vědí totiž, že dobře zavedená vinná réva je schopná zásobovat každičký hrozen vodou i minerály. Také to je důvodem, proč se moravská vína snadno vyrovnají zahraničním špičkám a s přehledem vítězí na mezinárodních vinařských soutěžích. 

Nutno říci, že cena moravských vín je oproti těm zahraničním navíc více než příznivá. Ty nejlepší tekuté hrozny se letos ochutnaly na každoročním Pardubickém vinařském půlmaratonu, kde se otevřelo více než 3000 lahví.

Mnoho z nich je věnováno jako poděkování partnerům, ale také učitelům, kteří dubnovou sobotu stráví na Lidovém běhu Vaňka Vaňhy, srdcové záležitosti organizátorů. Cílem běhu je přivést ke sportu také děti a ukázat jim jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru závodu.

Letošní, již 17. ročník, s sebou navíc přinesl rovnou nový rekord. Účastnilo se neuvěřitelných 2690 běžců a Tomáš Bujnoch připomíná, že organizace takové akce by se bez velké pomoci učitelů rozhodně neobešla. 

Oblibu vína v Čechách dokazuje také fakt, že Pardubický vinařský půlmaraton se dnes řadí mezi 3 největší sportovní akce v Čechách a získává si stále více fanoušků, kteří na neotřelé spojení vína a sportu nedají dopustit.

Jak to je s výběrem vína k jídlu? Jaké víno se hodí k prvnímu jarnímu dni nebo, aktuálněji, k letní dovolené?

Podle Tomáše Bujnocha jde o velmi specifické téma, na druhé straně je však vlastně úplně jednoduché.

„Ať si každý pije, co má rád,“ říká a připomíná, že zavedené pravidlo, kdy k masu patří plné červené víno, není od věci porušit, protože i mezi bílými víny se najde skvělý partner pro takový gastronomický zážitek.

„Stejně tak je to s jarem, pro které se na první pohled samozřejmě hodí lehká, svěží vína," vysvětluje Tomáš Bujnoch, ale dodává, že takové pravidlo ani v tomto případě není samospásné. Milovníci plných a těžších vín se jich ani s příchodem sluníčka a otevřených zahrádek rozhodně vzdávat nemusí. „Vždy ale dbejte na kvalitu," říká jednoznačně. 

„Mým pracovním oděvem je oblek,“ usmívá se Tomáš Bujnoch a vysvětluje, že se v saku a košili s motýlkem cítí pohodlně právě díky tomu, že s gastronomií spojil svůj život již jako malý kluk. Ve volném čase se ale rozhodně nebrání džínům, stylové mikině nebo kabátu.

„Nejoblíbenější šperk? Hodinky!“ říká a významně se podívá na zápěstí, kde se skví luxusní analogový kousek se safírovým sklíčkem. Bez hodinek neudělá ani krok a pokud je náhodou zapomene doma, vždy se pro ně vrací. Přiznává také, že i když se zajímá o technologie, nedokázal by si na ruce představit chytré hodinky, třebas ty nejmodernější. „Na hodinkách mi stačí, když je tam čas a datum," usmívá se.

Ze šperků zmiňuje ovšem také prsten, který Tomášovi věnoval jeho tatínek spolu s krásným přáním a důvěrou v to, že bude pokračovatelem rodu. Prsten si ale Tomáš nechává výhradně  na výjimečné příležitosti. 

Když padne otázka na parfémy, Tomáš neváhá: „Já mám Fahrenheita,“ zvolí jednoznačně ikonickou pánskou vůni od Diora a dodá, že u vůní věří na první přivonění. 

Jsou ve světě vinařů nějaká rozporuplná, ba kontroverzní témata?

Tomáš Bujnoch upozorňuje na každodenní téma sommeliérů, kterým je problematika vína v restauracích. Pokulhává podle něj kvalita, ale také samotný servis.

„Ani v kvalitní české restauraci si dnes vlastně nemůžeme vybrat víno. Dostaneme na výběr jen z Rulandského šedého (Pinot Grigio) a běžného Prosecca,“ říká.

Připomíná, že hned za rohem je přitom Morava a moravské Frizzante Prosecco dalece přesahuje. A nejen to. Snadno se vyrovná nejkvalitnějším sektům na světě.

Výroba sektu je zdlouhavá, bohatě se ale vyplatí. Rozdíl oproti Proseccu poznáte hned při prvním nalití. Jemná struktura bublinek u sektu se s ním nedá srovnat, navíc má oproti Proseccu obrovskou výhodu: „I zteplalý sekt bez bublinek stojí za ochutnání," říká Tomáš Bujnoch. 

Stejně jako ušli obrovskou cestu vinaři, ani milovníci vína se už nespokojí jen tak s něčím. A podle Tomáše Bujnocha mají právo v restauracích ochutnat nejen zážitkovou gastronomii, ale také kvalitní víno.

„A nemít v nabídce klasický sekt? To je faux pas!“ říká Tomáš Bujnoch a věří, že hoteliéři a majitelé restaurací dovolí, aby si na jejich nápojové lístky našly cestu opravdu kvalitní vína. „Život je příliš krátký na to, abychom pili špatná vína,“ dodává nakonec a my nemůžeme než souhlasit.